Jak víš, cíle a touhy roztáčí kolo fyzické reality a dělají dojem,
že se někam posouváme, něco nevšedního zažijeme, až svých přání dosáhneme.
Jde o prožitek, o potřebu cítit se lépe, než se převážně cítíme.
Je to jakási fata morgana někde na horizontu, za kterou míříme v domnění,
že splněné představy vyplní a nadobro zaplní naši vnitřní potřebu být spokojený.
Cestujeme, cvičíme, meditujeme a ve všem hledáme pocit úlevy, vnitřního štěstí a klidu.
Filozofie a duchovní nauky (ať jsou jakékoliv) nabízejí dojem,
že tam „něco“ najdeš a k něčemu dojdeš.
Je to však iluze, protože najít nic nemůžeš, jen můžeš uspokojit svou mysl tím,
že ji zaměstnáš vybranými koncepty a umělými náhražkami života.
A tak tato hra (Život je vlastně hrou bez konce a smyslem každé hry je ji hrát) nikdy nekončí
a nikdy nedojdeš k cíli, jenž by tě měl „nasytit“.
Pokud hledáš (a hledání je nezbytné, a navíc se jej nemůžeš zříci, když přijde)
své naplnění v objektech fyzické reality (vztahy, koncepty, věci),
budeš stále zklamáván výsledkem svého snažení.
Ať se modlíš ke ...
Číst celý článek
Žil byl jeden človíček, který si myslel, že vše musí být tak, jak on chce.
Lidé by se měli chovat tak a tak, vztahy mezi nimi by měly být takové a makové, zkrátka podle něj, podle toho, co si on myslí, že je správné.
Ostatním by mělo záležet na tom, na čem jemu záleží a téměř všichni (až na malé výjimky) by měli věci, situace a události hodnotit stejně, jako je hodnotí on sám.
Ten človíček ustanovil, co je správné a co ne, co by se mělo stát a co je potřeba zakázat.
Jenže v jeho malém privátním království se neustále něco kazilo,
druzí chtěli něco jiného než on sám, a tak nebyl nikdy zcela spokojený s tím, co se v něm děje.
Zoufale se snažil všem říci, co je správné, v co mají věřit, co dělat a co ne, jenže vždy to přesně nepadlo na „úrodnou“ půdu.
Blízcí se chovali jinak, partneři byli jiní a zastávali jiné hodnoty.
Jeden věřil v něco jiného, druhý dělal něco jiného a třetí poslouchal někoho jiného.
Venkoncem to dopadlo pro ...
Číst celý článek
Je možné žít spokojeně v nespokojeném světě a klidně v neklidném prostředí?
Životní styl blázna je pro to ten nejvhodnější způsob.
Vnitřní svět je neustále s tebou, ať míříš kamkoliv, proto vytvořením si klidné oázy uvnitř sebe je základním předpokladem k pohodovému životu.
Můžeš se tedy vnitřně usmívat, i když se ocitneš v hádce s někým jiným, můžeš si z něj tropit taškařice, aniž by o tom věděl.
Navenek působíš jako seriózní člověk, ve svém nitru jsi však 100% blázen – klaun, který ve své mysli vytváří rozmanité výstupy a představení pro své vlastní pobavení.
Žiješ venku i „uvnitř“ sebe, střídáš postoje a nálady zrovna tak, jak ti to vyhovuje.
Když jsi smutný, vědomě se ponoříš do smutné nálady, nepřetvařuješ se, když to jinak nejde.
Většinou se však životem bavíš, pomyslně se oblékáš do nejrůznějších kostýmů pro své bláznivé výstupy.
Tvůj život se promění v řadu úsměvných rolí a vnější svět už nebereš tak vážně.
On vlastně vážný není, jen se tak tváří a ostatní jej tak berou.
Pro tebe však v té podobě, v jaké je běžně ...
Číst celý článek