KDYŽ UŽ TOHO MÁŠ DOST …

Když jsi unavený z toho, aby ses změnil podle doporučení eso laděných koučů, duchovních gurů nebo všelijakých mentorů, sám sebe přecvičoval zrovna a dělal jsi něco, co ti není po chuti a do čeho se ti podle toho vlastně nechce, zkrátka pokud máš z toho věčného měnění se a dosahování „vyšších“ cílů těžkou hlavu,
pocit, že možná nastal jediný čas, který je třeba vrátit navigačním guru,
duchovním průvodcem a moudrým rádcem.  
Pokud se rozhlédneš po dnešní eso sféře, možná jsi překvapený a zmatený z mnoha rad, mnohdy rozporuplných.
Jedni ti radí, abys meditoval, nejlépe pravidelně, pozoroval svůj dech, jiní by nejraději chtěli, abys převážnou část dne stál na hlavě
nebo si alespoň za ni dával svou nohu.
Další tě upozorňují na příchod mimozemšťanů, (už jsou za dveřmi již mnoho let), kteří nás zachrání (od čeho a před čím – před sebou?) ostatní tě přesvědčují, že když budeš věřit v nějakého svatého, budeš mít tečku na čele nebo budeš zpívat mantry, je to pro tebe ta pravá cesta k osvícení.
Jiní neustále mluví o lásce, světlu a věčnému úsměvu, když ti zrovna je do pláče, abys zvládal své emoce (nejlépe podle nějaké techniky), abys to a ono dělal tak nebo jinak.
Plaval ve studené vodě, i když se ti nechce, jíst zeleninu, i když máš chuť na něco jiného nebo užíval nějaký „zázračný“ doplněk, který tě udržuje zdravý a zbavuje tě únavy.
Jenže zlost, únava nebo vyčerpání je znamením, že neděláš věci podle sebe, ale podle druhých, slepě kopíruješ rady jiných a nenasloucháš svému nitru.
S některými názory můžeš souznít, ale nakonec je třeba vykročit po své stezce za svým Skutečným Severem a nespoléhat se na nějaké vedení shora nebo zdola.
Nenasazovat si na svoji hlavu ještě hlavu někoho jiného, ​​potom bolí za krkem.
Mít odvahu dělat to tak, jak to cítíš ty sám.
Potom tvůj život dostane drive, sílu, radost a nadšení.
Možná někoho rozzlobíš, ale to je jen znamením, že jsi začal žít po svém.
Chce to odvahu, ale výsledky a pocit svobody předčí tvá očekávání.