TO, CO SE NEMĚLO STÁT, SE MĚLO STÁT

V životě zažíváš i věci, které ti jsou nepříjemné, zkrátka nejsou ti po „chuti“.
Lidé se chovají k tobě jinak, než předpokládáš, události se vyvinou jinak, než očekáváš.
Jistě sis mnohokrát řekl, že to tak nemá být, to se nemělo stát
a mělo to dopadnout jinak … lépe ….podle tebe.
Tvé „kdyby“ v tobě může vyvolat odpor a vnitřní kontrakci.
„Kdybych to udělal jinak ….. kdybych to řekl nebo neřekl ….kdybych tam byl nebo nebyl“ …atd.
Polemika se skutečností vždy skončí jasnou prohrou toho,
kdo ji nepřijímá takovou, jaká v dané situaci je.
Můžeš mít sice jiný názor na to, co mělo nebo nemělo být,
co se mělo nebo nemělo stát, výsledkem ale je to, CO ZROVNA JE.
Jsi tam, kde jsi, s tím, s kým jsi nebo nejsi.
Tvé tělo vypadá tak, jak vypadá, tvé vlohy a vlastnosti jsou takové, jaké zrovna TEĎ jsou.
Jenom blázen by se hádal s tím, co JE.
Nemusíš souhlasit s tím co JE, stačí to jen přijmout takové, jaké to JE.
Sebe přijmout takový, jaký jsi.
Pokud se často rozčiluješ, hněváš, žárlíš nebo jsi moc důvěřivý,
je snadnější to přijmout než tomu odporovat.
Pocit úlevy u tvého žaludku ti napoví, zda jsi to opravdu přijal nebo si to jen namlouváš (v tom případě ucítíš odpor a stažení).
To není návod nechat na sobě dříví štípat, jen před tím, než vyrazíš bušit do zdí reality kladivem, aby to bylo po „tvém“, stačí přijmout skutečnost, lidi, vztahy a situace takové, jaké jsou.
Jakmile se ocitneš v souladu s realitou – se sebou, může tě napadnout myšlenka, že věci necháš po „proudu“, druhé měnit nebudeš a situace nebudeš násilně ohýbat podle toho, jak mají podle tebe být.
Více energie, více pohody a více spokojenosti ti bude odměnou.
A jakmile začneš mít rád sebe takového, jaký TEĎ jsi, realita se překvapivě srovná tak, jak by sis nikdy nepředstavoval.
A nakonec přijmeš ve 100%, že to, co se podle tebe nemělo stát,
se mělo stát proto, že se to stalo.  
Logické, srozumitelné, ulehčující a osvobozující.