Matrix Neo - život ve virtuální realitě - rozvoj a transformace osobnosti

Autor

Vítejte na stránkách, které vám nabízí poznatky o tom, jaká je role lidské bytosti při vytváření reality,
jak funguje hra jménem Život a co je naší skutečnou podstatou.
Máte zde možnost se seznámit s některými myšlenkami - úhly pohledu,  jež vám pomohou pochopit náš fyzický svět i z jiné stránky, uvědomit si, jak funguje a jakým způsobem se tvoří realita kolem nás.
Získáte zde informace, jak žít ve fyzické pěti-smyslové realitě "po proudu" a v souladu se záměrem Vědomí, jehož jsme projekcí.

PROBUĎ SE ZE SNU

KE STAŽENÍ ZDARMA

NOVÉ PŘÍSPĚVKY

KDYŽ JE TO LÁSKA…

Když je to láska, nechováš se ke druhému hrubě, protože jej miluješ.
Nevysáváš je neustálými požadavky, aby se chovali tak nebo jinak,
zkrátka aby skákali tak, jak pískáš, protože to láska nedělá.
Když je to láska, máš radost, že ten druhý má radost
a dokonce mu ji přeješ, protože láska taková ...
Číst celý článek

Přednáška ke připravované knize ŽIVOT JSI TY - Vsetín 13.7

ŽIVOT JSI TY
aneb sedíš vždy ve správném vlaku

Víte, kdo doopravdy jste?
Víte, jaká je vaše skutečná podstata?
Až to zjistíte, nad mnoha věcmi, které vás do dnešního dne trápily, se již jen usmějete
a život se výrazně zjednoduší.
Dozvíte se, jak je to s fenoménem karmy, osudu a minulých životů.
Výsledkem poznání bude, ...
Číst celý článek

NECHEJ SE VÉST

Zkus se pohybovat ve světě jinak, než máš ve zvyku.
Staň se na čas jemným, přizpůsobivým a nechtěj vše ovládat.
Ukroč stranou od svého obvyklého směru plného snažení a tlaku,
neboj, nic se ti nestane.
Dostaň se až do bodu, kdy prostě necháš věci plynout
a dovolíš Zdroji (tvé pravé podstatě) který ...
Číst celý článek

NENÍ ŽÁDNÝ „TVŮJ“ ŽIVOT

Život jsi TY, jsi samotným životem, nejsi od něj oddělený.
Nejsi tady a život tam, nenacházíš se na jedné straně a ON na druhé.
Proto žiješ realitu takovou, jaká je…žiješ a prožíváš tak sám sebe.
Pokud jsi smutný, život se „stočí“ do smutku,
nemá jinou možnost, vždy jej „zabarvíš“ sám sebou.
Není tu ...
Číst celý článek

RŮŽOVÉ ZAHRADY V RŮŽOVÝCH ZAHRADÁCH

Když zjistíš, že jsi prostorem, který vnímá to, co se v něm zrovna odehrává,
který je plný věcí, vztahů, situací a událostí,
ve kterém se nachází i „tvá“ vnější podoba
a plují emoce, myšlenky a pocity stejně, jako vlny v oceánu,
že jsi prostorem, který zahrnuje celý svět, kam ...
Číst celý článek

Staňte se členy klubu Matrix a získávejte originální informace, myšlenky a citáty zdarma
Pro více informací klikněte ZDE



PRO POTĚŠENÍ
Cílem všeho snažení a hledání ve fyzické realitě je najít svou pravou podstatu,
kterou je Láska.
Jsi její samotnou esencí a trestí, jsi prostě Láskou.
Nic jiného než láska tě nemůže nikdy uspokojit.
Ať najdeš cokoliv jiného a myslíš si, že tě to zachrání
– metoda, technika, partner, peníze, kariéra nebo dokonale padnoucí oblek,
jsi vedle, jak ta jedle.
Hlad, který nedostatek lásky vyvolává, nejde ničím nahradit, než samotnou láskou.
Měj proto rád sám sebe takového, jaký jsi.
Zkus milovat i situaci, ve které se nacházíš, protože taková MÁ pro tuto chvíli být.
Když ti to moc nepůjde, měj se za to rád.
Prostě miluj tak hodně, jak jen to půjde, ani o chlup víc.
A když budeš po přečtení tohoto článku naštvaný na jeho obsah,
měj se za svou naštvanost rád.
Miluj za každé situace to, co vnímáš, miluj svou rozmrzelost,
nechuť do práce, své „špatné“ myšlenky, svou „blbou“ náladu.
Zkus to, láska stojí za to, nic jiného tě nezachrání.
Až poznáš, jakou sílu má v Životě láska, můžeš všechny filozofie světa hodit do koše.
Ať děláš, co děláš, měj se za to rád.
Ať si myslíš cokoliv, miluj to.
Přijmi sebe, přijmi situaci, ve které se nacházíš,
a potom můžeš s láskou v srdci bojovat a rvát se.
Dokonce měj rád i svůj odpor k tomu, aby ses měl rád a miloval to, co přichází.
Když s tebou někdo manipuluje nebo tě podvádí, nepřestávej se mít rád.
Měj se rád za to, že druhé nemáš v danou chvíli rád.
A víš, proč bys tohle všechno měl dělat?
Protože svou vibrační úroveň nepřekonáš, dokud ji nezačneš milovat.
Až se začneš mít rád, ať se děje, co se děje,
mnoho věcí, na kterých ti dnes záleží, ti bude fuk.

MOTLITBA PRO POHODOVÝ ŽIVOT
Až se unavíš a úplně vyčerpáš ve snaze změnit svět, sebe a okolí,
přijde ta nejvhodnější doba pro poznání toho, jak se věci mají.
Až tvé zklamání z neúspěchu řídit svět a svůj život dosáhne patřičné hloubky,
budeš probuzen ke konečnému poznání, KDO vše aranžuje a řídí.
Až rezignuješ na post ředitele zeměkoule
a konečně mávneš rukou se slovy „Ať se děje vůle Boží“,
nabízím ti následující malou, privátní motlitbu,
která ti konečně přinese tolik vytoužený klid, spokojenost a mír.
Tak přenecháš těžký baťoh osobní odpovědnosti a pocitu viny na TOM,
kdo to celé má na starosti a už si jej nebudeš nikdy nasazovat na svá bolavá ramena.
Pokud je v tobě ještě nějaký vzdor a vyprávíš si stále pohádky o osobní odpovědnosti,
je ještě potřeba trocha „času“, abys pochopil.
Nespěchej na sebe, motlitba na tebe počká:

Přeji si, aby vše bylo takové, jaké je.
Přeji si, aby všichni byli takoví, jací jsou.
Přeji si, abych byl takový, jaký jsem.
Přeji si, aby vše mohlo přicházet a odcházet přesně tak, jak se to zrovna děje.

Vyšla kniha Sedíš ve správném vlaku
Objednat si ji můžete ZDE
nebo si zakoupit její elektronickou verzi (ebook ke stažení) ZDE


Úryvky z knihy Sedíš ve správném vlaku:

„PRAVDIVÉ“ MYŠLENKY
Zní to divně, ale neměl bys 100% věřit všem svým myšlenkám.
Pokud žiješ pod jejich diktátem, tvůj svět se sice bude tvářit naoko „skutečně“,
ale ve skutečnosti je to svět plný vzdušných zámků a zhořklé minulosti,
která se chce „naroubovat“ do toho, co zrovna prožíváš.
Myšlenky vytváří jakýsi pseudo svět šílených představ o tom, co bylo, je a bude.
Jakmile se na svět díváš jako důvěřivec skrze vše, co ti mysl nabízí,
budeš to vnímat zabarvené minulostí, ale nikdy takové, jaké to TEĎ je.
Mysl nemá žádnou jinou možnost, je totiž skladištěm minulých příběhů.
Tak nedáš šanci novému, protože jej budeš upravovat pohledem z „minula“.
Vše se mění, proto co bylo, bude TEĎ jiné.
Nevnímej Vesmír jako zmrzlý potok, je to proudící řeka plná změn.
Když dáš tomu, co přichází, šanci na to se ukázat, možná budeš překvapen,
co nového se ve „tvém“ světě bude dít.
Začneš se dívat nově na lidi, události, vztahy a situace
a nebudeš je cpát do předem připravených krabic.
Ne že bys se vším souhlasil nebo se vracel do „starých“ vod,
ale ten nový úhel pohledu nezatížený připravenými postoji,
bude svěží vítr do tvých plachet.
Potom budeš jednat „nově“, více spontánně a do tvého života připluje více energie.
Letargie k životu se postupně začne rozpouštět.
Nemusíš cestovat na konec světa, mít v diáři plno aktivit proti nudě,
stačí se jen začít dívat nově na „staré“ věci.
Pokud hledáš recept proti stárnutí, začni nejprve „mládnout“ ve své mysli.

DOKONALÁ CHVÍLE
To, co TEĎ zažíváš a to, co TEĎ vidíš a vnímáš kolem sebe a „uvnitř“ sebe,
je pro tuto chvíli dokonalé a úplné.
Je to jediné, co JE a co Vědomí (TY ve své pravé podstatě) ze sebe vytváří
a bere na sebe formu myšlenek, emocí, očekávání, představ, situací a zážitků stejně,
jako když si bereš kabát nebo bundu, když odcházíš ze svého domu
a to podle toho, jaké je venku počasí a jakou máš náladu se do tohoto počasí obléci.
Tak si Bůh (TY) hraje sám se sebou a posílá si ze své nevědomé roviny
do popředí fyzické reality skrze fiktivní osobnost tvého jména různé situace,
aby tak mohl „ochutnávat“ sám sebe a uvědomovat si vše, co při tom prožívá.
Tak poznáváš sám sebe a jedině tak může hra Života probíhat.
Z nevědomé roviny do plného uvědomění a zase zpět se vše stahuje do Zdroje (do TEBE),
aby tento nekonečný seriál mohl pokračovat do té doby, než Bůh (TY)
kdesi z hlubin Vesmíru rozhodne, že dané zkušenosti je konec a „jde“ se na další.
Vím, že jsi někdy rozčarován, s čím se „tady“ v realitě potkáváš a co sis sám na sebe „ušil“,
ale věř, že vše, co zažíváš, je důležité pro chod Celku a proto dokonalé v daném momentě.
Jsi totiž ta chvíle, ten prožitek, ta zkušenost a ten zážitek, který se zrovna nabízí.
Jsi to TY ve své formě, ve svém oblečení vhodném pro danou chvíli.
Jsi dokonalý takový, jaký jsi a proto i to, co zažíváš, nemůže být jiné, než dokonalé.
Až se budeš někdy rozčilovat, co přichází, vzpomeň si na toho,
kdo tvoří to, co přichází a přijmi to
– přijmeš tak sám sebe a vše začne mít jiné zabarvení s jiným úhlem pohledu.
Proudu vody tak nebudou překážet kameny na cestě
a vše bude takové, jaké to má být – prostě dokonalé.

NĚCO TI TO PŘIPOMÍNÁ?
Cítím se zranitelně a někdy nešťastně, protože se život nevyvíjí tak, jak bych si přál.
Potřebuji nějakou jistotu, ale nemůžu ji nikde najít.
Druzí se chovají někdy divně, jindy úplně jinak, než jak od nich očekávám.
Jak tomu zabránit?
Nevím, mnohokrát jsem se pokoušel o to, abych byl před jejich chováním uchráněn,
ale občas mě to „dostane“.
Tak jsem si řekl, že se zabarikáduji ve „svém“ a nebudu nikomu otevírat své srdce.
Potom mě nikdo nebude moc zranit a já budu vždy nad „věcí“.
Budu to radit každému, koho potkám
– nikomu nevěř, nikoho bezhlavě nemiluj a raději neriskuj
protože dříve či později na to „dojedeš“.
Ze začátku to šlo všechno pěkně, vše zapadalo a cítil jsem se v bezpečí sebe sama.
Když jsem viděl někoho, kdo byl šťastný ve vztahu s druhým,
pomyslel jsem si, že to tak dlouho nebude.
Žádný risk, ale jistota přece, ne?
A tak jsem si nakupoval více hraček, více věcí …..a stále mi něco chybělo.
Jezdil jsem na „bezpečné“ dovolené, díval se na filmy o životě a chodil brzo spát,
abych ten pocit vnitřní nespokojenosti zaspal.
Jednoho dne jsem si uvědomil,
že vlastně žiji jen ve svém vysněném světě jistot a bezpečných hranic,
který mi nepřináší žádnou radost, ale postupně mě „umrtvuje“.
Život si běžel svým vlastním tempem a já mu zuby nehty odolával.
Až jsem nakonec skočil do jeho rozbouřených vod s riskem, že se utopím.
Nevěděl jsem, jaké budou vlny, kde bude vír, ale měl jsem pocit, že konečně žiji.
V dálce na mě mávala nejistota a já nemohl odhadnout, co se stane.
Máchal jsem rukama a křičel radostí, protože mi v žilách opět začala proudit krev,
oceán mě vyzval a já jsem jeho výzvu přijal.
Jaké to se mnou bude?
Nevím, ale když bych neskočil i s rizikem ztroskotání se, byl bych zaživa „mrtvý“.

JSEM V POŘÁDKU
(malé osobní desatero)
Jsem v pořádku takový, jaký jsem.
Je v pořádku, že se cítím tak, jak se zrovna cítím.
Dokonce mám rád i pocity, které nejsou ty „správné“.
Svět totiž není jednobarevný, proto se i já nemusím cítit neustále skvěle.
A právě proto jsem v pořádku a svět kolem mne také.
Když se přijímám takový, jaký jsem, přijímám i ostatní.
Jestliže já jsem OK, druzí jsou OK takoví, jací jsou,
a potom není nikde žádný problém, jen spousta nápadů a řešení.
Když jsem OK a cítím se sám se sebou dobře ve „své kůži“,
ničemu zbytečně nenavyšuji důležitost.
Potom spím spokojeným a klidným spánkem.
Vím, že žádná věc ani nikdo druhý není základem mého štěstí.
Láska je mou vnitřní esencí, proto ji nespojuji s nikým, nikde se nelepím, jen vyzařuji.
Kde jsou potom požadavky, očekávání nebo lpění?
Tak cítím, že jsem „kompletní“, i když venku zuří emoční bouře a věci „neladí“.
Pokud něco nevyjde, vyjde něco jiného., není vždy jen zataženo.
Beru ostatní takové, jací jsou, i když nemusím být s každým nablízku.
Odstup od myšlenek, emocí a některých lidí má své příjemné stránky.
Dokážu odpouštět, protože vím, z čeho druzí vycházejí.
Když přestanu dělat věci, které nikdy nefungovaly, otevřou se nové dveře.
A když vím, jak se věci „mají“, kráčím suchý v kapkách deště.

ŽÍT S LÁSKOU
Láska k sobě tě změní.
Přestaneš se honit za všelijakými pseudocíly,
necháš věci, ať probíhají svým vlastním tempem a způsobem,
nikam se netlačíš a nespěcháš, protože ti je s láskou dobře.
Neškemráš o pozornost, za nikým nedolézáš a nemáš chuť nikoho pomlouvat a kritizovat.
Je ti prostě dobře se svým vnitřním pocitem sebelásky.
Necháš ostatním volnost a víš, že to, co k tobě má přijít, přijde.
Tak si uvědomíš, jak jednoduše a šťastně se dá s láskou žít.

NENÍ CO ODPOUŠTĚT
V této hře nazvané Život si Vědomí - Nejvyšší Skutečnost a Nekonečná Láska
na sebe záměrně obléklo rozmanité kostýmy a vytvořilo miliardy vnějších podob.
V tomto přestrojení Vědomí hraje různé role, které si vytvořilo pro hru samotnou.
Aby hra byla zajímavá a Vědomí se při ní nenudilo, samo sebe zmátlo při vstupu do fyzické reality
tím a zapomnělo, že není rolí, kterou hraje, ale jejím tvůrcem a hercem.
Proto i ty si myslíš (nebo sis myslel), že jsi svou rolí
– jménem a osobou, kterou každý den vnímáš v zrcadle a v různých situacích.
I ty jsi musel zapomenout na to, kým ve skutečnosti jsi, aby se hra mohla rozehrát.
Hraješ svou přidělenou roli, která je součástí hry Života.
Nemůžeš jinak, než ji hrát a zahrát tak, jak je předepsána ve vesmírném scénáři.
Stejně tak, jako brankář není útočníkem a hudebník kuchařem,
i ty svým jedinečným energetickým uspořádáním naplňuješ záměr Vědomí
– záměr sama sebe, své role.
Někdy jsi milující, jindy kritik, pomocník nebo ten, který má „ostré“ lokty, ale vždy takový,
jaký je potřeba pro zaranžování určité události, která vytváří další situaci a ta další a další…..
Poznáním prohlédneš hru jako hru a zjistíš, že každý hraje tak, jak má.
A tímto pochopení si uvědomíš, že není komu odpouštět,
protože to, co se mělo stát, se také stalo.
A pokud i tak chceš někomu odpustit, tak odpusť sám sobě,
že jsi pravidla hry ještě nepochopil.

SEDÍŠ VE SPRÁVNÉM VLAKU
Pokud tvůj život plyne tak, jak by sis přál,
máš pocit, že sedíš ve správném vlaku, a tak tomu opravdu je.
Ale pokud ti život zrovna nenahrává,
myslíš si, že jsi přestoupil někam, kam nepatříš
a zrovna jedeš po „špatné“ koleji.
Jenže opět sedíš v tom „správném“ vlaku, protože nikdy nemůžeš být jinde,
než tam, kde v danou chvíli MÁŠ být.
I kdybys tisíckrát vyběhl z toho vlaku ven,
vždy se tam vrátíš, dokud vesmírný proud nerozhodne jinak.
To poznání ti přinese tolik hledaný klid a přijmutí situace,
v které se zrovna nacházíš.
Sedíš totiž vždy ve správném vlaku,
i když někdy chceš umíněně přestoupit.
Sedíš ve správném vlaku, protože jiný vlak neexistuje.
Ten vlak ti něco našeptává.
Pokud mu budeš pozorně naslouchat, ucítíš, kam se stáčí jeho trasa.


E-SHOP

PŘEDNÁŠKY

AUDIO - VIDEO