Jsi jejich podkladem, ne samotným programem.
Jsi operačním prostředím, ve kterém se programy nacházejí, spouští a probíhají.
Vědomí – architekt reality (TY) programy vytvořil sám v sobě.
Narodily se s „tvým“ narozením, tvoří je soubory genů od rodičů,
vlastností, které jsi tím získal, výchovou a prostředím, do kterého ses narodil a ve kterém jsi vyrostl.
Tak nejrůznější programy spatřily „světlo“ světa a automaticky fungují, když jsou dálkovým ovladačem – myšlenkou nebo informací zapnuty.
Máš je „v sobě“ uloženy stejně, jako jednotlivé soubory v počítači,
jen názvy mají trochu odlišné.
Není to excel, ale může to být program „rodiče mě nemilovali“ nebo „musím ostatním pomáhat“, „snažit se získat pozornost druhých“, „takový, jaký jsem, nejsem OK“, „když mě ostatní nepřijímají, je se mnou automaticky něco v nepořádku“, „měl bych se omluvit, měl bych se „srovnat“, měl bych milý, usměvavý, říkat, co si myslím…..“.
Program „duchovno“ nebo „esoterika“ zažívá své výrazné sledování
a přináší sebou umělé postoje, nepřirozené sebezdokonalování,
pomýlené a zmatené pobíhání a chorobné uctívání všeho, co je zrovna v „kurzu“.
Až budeš cítit jistý duševní diskomfort kolem svého žaludku,
uvědom si, který program zrovna hraje na plátně, kterým JSI.
Buď dostatečně bdělý, aby sis nespletl program s TEBOU.
Jasnost tvé pozornosti zajistí, abys „nepropadl“ do filmu, který by tě vysál a zničil.
Dokud nenastoupí uvědomění si programů jako programů, jsi jimi „použit“ pro jejich fungování.
Jsi navěky svobodný, nezávislý, dokonalý a úplný ve všem a všude, co bylo, je a přijde, jsi netknutý a nezasažený jakýmkoliv programem, filmem nebo dramatem.
Když ucítíš duševní nepohodu, uvědom si, jaký program se spouští.
Bdělostí snížíš hlasitost, program ztratí na síle a sám se automaticky vypne, a protože ho nikdo nesleduje, tvá bystrost jej stáhne z oběhu.