JSI MNOHEM VÍC NEŽ …

Pokud si uvědomuješ své tělo, nemůžeš být jím, byl bys „jaksi“ dvakrát“.
Když si uvědomuješ myšlenky, nemůžeš být jimi, jsi tím, kdo je vnímá.
A jestli si v průběhu nějakého emočního vypětí uvědomíš, že „tebou“ cloumá vztek, také nemůžeš ty být vzteklý.

Je tady smutek, radost, napětí a hněv, které se nachází někde ve tvém těle.
Pokud si jej však automaticky přivlastníš, potom bude platit:
„Já jsem smutný, radostný a zlostný“.
Přivlastnění neboli ztotožnění není ničí chyba, je to lidská přirozenost v momentě, kdy si myslíš, že jsi tělo nebo jméno, kterým se nazýváš.

Život se tak stává emoční a myšlenkovou kaskádou a TY jsi zamotaný do svých vlastních výtvorů.
Aby se život odlehčil, nadlehčil a dostal z egoistického transu,
uvědomění si toho, KDO vnímá než toho, co se vnímá, je pomyslným nakročením ke skutečné svobodě.
Často si připomínej, odkud se díváš a KDO se dívá skrze oči do fyzické reality.
Tento částečný posun bodu pozornosti z místa, kde je tvůj Domov, kde je hodně čerstvého vzduchu a klid, ti zajistí klidnější a vyrovnanější pohled na to, co se „tam“ venku děje.
Jsi mnohem víc než to, co vnímáš nebo to, co tě sužuje.
Pokud nezapomeneš, že jsi samotným vnímáním, zbytečně nepromokneš v dešti „blbých“ časů.