Když máš přání a cítíš jej od „srdce“, je to tvé přání.
Pokud si jej opravdu přeješ, prožíváš pří pomyšlení na něj expanzi, nadšení a radost,
těšíš se, až se splní, jedná se o přání, které by se ti mohlo splnit.
Plní se totiž jen přání, která jsou v jisté rezonanci
se záměrem Zdroje – s Tebou – tvou pravou podstatou.
Jsou to přání a cíle, které mají podpořit tvou roli,
kterou jsi sem do fyzické reality přišel sehrát.
Takové přání ti nemůže nikdo ukradnout, protože je součástí role – je tvou vlastní částí.
Nevytváří v tobě žádný rozpor, nemáš při něm žádná dilemata a strach, že ti uniknou.
Abys takové přání poznal, je potřeba „odparkovat“ z přední pozice – z toho transu
a posedlostí osobou, za kterou se považuješ a uvolnit se v „zadní“ pozici pozorovatele.
Potom informace, které přijmeš od Zdroje – od Sebe – budou čisté, nepokroucené a neovlivněné chtěním ega, které neví a je zamotané do sebe.
Doslova se lepí na všechny navštívenky světa, chce vše a chce to hned.
Z něj mohou vypadnout pouze přání, která se pravděpodobně neuskuteční
a vyústí ve zklamání.
Poznáš je podle toho, že k jejich splnění je něco potřeba – snaha, tlak, překonávat překážky (velmi populární činnost ega) a různé komplikované techniky k jejich dosažení.
Pokud tě však tyto činnosti baví, směle do nich.
Přeji ti velkou vytrvalost, možná zjistíš, že energie vydaná na taková přání
ve finále ani nestála za to, co ti přání přineslo.
Pokud jsi v souladu se Zdrojem – se Sebou – tj. zažíváš pocit, u kterého je ti dobře
(podobný pocit je, když někoho miluješ), vše jede po proudu, jsi vlnou, ne částicí, sleduješ proud a víš, kudy jít, co si přát a co pro to udělat.
Dveře se otevírají, protože jsou to tvé dveře za tvými cíli.
Těch pravých přání však budeš mít méně, protože když jsi spokojený sám se sebou
a máš se ještě navíc rád, už toho mnoho nehledáš.
Vlastně ti dělá jen radost se skrze splněné přání o ten báječný pocit s někým podělit.