CO KDYBY TO BYLO JINAK?

Odkud přijde zamilovanost,
když se zamilovat nechceš, ani ji neplánuješ?
Kdo „způsobí“, že najednou usneš, když chceš být vzhůru?
Jak je možné, že někdy uděláš to, co jsi nikdy nechtěl?
Kdo tě probudí z hlubokého spánku,
ve kterém mysl nesní, a ty si sám sebe neuvědomuješ?
Jak je možné zažít tolik „náhod“ v životě,
které jsi nikdy neplánoval, ani sis je nepředstavoval?
Ještě pořád si myslíš, že máš vůli řídit „svůj“ život tak, jak si „zamaneš“?
Až poznáš, že vůle je jen iluze dovedně podstrčená Vědomím,
aby se hra jménem Život mohla hrát, bude ti jasné,
že není potřeba úsilí, cvičení nebo opakování formulí a slov,
aby se něco „stalo“.
Žádné iluzorní „já“ nemůže mít vliv na svůj Zdroj, z kterého vzniklo.
Stane se totiž jen to, co se má stát – co je ve vesmírném scénáři.
A na to, co chceš nebo nechceš, se nebere zřetel.
Až se stáhneš „ do pozadí“, poznáš iluzi „popředí“
– tvé imaginární osobnosti, kterou nazýváš svým jménem.
Není to ničí chyba, nemusíš se za to cítit vinen,
protože ty neexistuješ tak, jak si myslíš.
Nerozhodl ses o svém zrození a nemůžeš nic říci o své smrti,
ale přesto má spousta lidí odvahu tvrdit,
že mezi těmito dvěma jevy má možnost volby žít tak, jak chce
a dělat to, co chce.
Co by se stalo s tvým spěchem, snažením, závistí, žárlivostí nebo hněvem,
kdybys připustil možnost, že je to jinak,
než jak se to na první pohled zdá?