Svět onemocněl aktivitou a zapomněl na odpočinek.
Rychle, nemám čas, musím to stihnout … jsou jen některá synonyma dnešní doby.
Systém tě neustále postrkuje, co je třeba udělat, stihnout a vykonat.
Rozum nakonec tomu tlaku podlehne.
Jezdíme rychle, předjíždíme, abychom byli někde o minutu dříve.
V noci nespíme, protože přemýšlíme, kolik toho musíme příští den udělat,
co všechno vykonat a zažít.
Knihy o dosažení úspěchu se tě snaží motivovat, co je třeba vykonat,
abys dosáhl pomyslného štěstí.
Motivační řečníci a odborníci tě přesvědčují,
že je nutné sám sebe překonat a udržet ten šílený kolotoč v pohybu.
Jakmile se přistihneš, že jsi unavený a bez nálady, naslouchej svému nitru,
zda nepotřebuješ zvolnit, ubrat na rychlosti, zkrátka si odpočinout.
Minizastávky, miniodpočinky a minidovolené jsou tím,
co je v dnešní době nutné, přímo životně důležité začlenit do svého života
než se z něj stane závod s časem, který stejně nikam nevede a ve finále tě ani neuspokojí.
Všichni se někam ženou a jsou i tak nešťastni, nenaplněni, nespokojeni.
Relaxuj a odpočívej, jak je to jen možné,
udělej si z nečinnosti svoji vlastní důležitou činnost.
Jinak rychle zestárneš, onemocníš a …. však víš, jak to končí.
Běž se občas podívat na místa posledního odpočinku lidí
– většina z nich se celý život někam hnala, než je Život sám zastavil.
Proto si dopřej svou oblíbenou kávu nebo čaj, chvíli nic nedělej, buď sám se sebou, čti si nebo odpočívej a nepodléhej tlaku okolí, co máš ještě udělat, kde máš ještě být.
Vychutnej si život v jeho okamžicích, dokud je ještě příležitost, dokud máš ještě možnost.